Výběr filtru pro analýzu mikroplastů

Filtr není jen podložka, na kterou se zachytí částice. Leží přímo v optické dráze, a proto rozhoduje o tom, jakou techniku a měřicí režim můžete použít a jak kvalitní spektra získáte.


Na co se při výběru filtru dívat

  • Optické vlastnosti určují dostupný spektrální rozsah, sílu signálu a příspěvek pozadí. Pro IR transmisi musí být filtr pro infračervenou oblast propustný, pro Raman potřebujete plochý a nefluoreskující povrch.
  • Velikost pórů určuje nejmenší částici, kterou filtr kvantitativně zachytí.
  • Povrchová chemie ovlivňuje, jak dobře částice na filtru drží.

Kompatibilita filtrů s měřicími technikami

Filtr IR transmise IR transflexe ATR Raman Velikost pórů
Anodisc (Al2O3) nejlepší ne ne ne (fluorescence) typicky 0,2 µm
Křemíkový ano ano ne ano 1–50 µm
Polykarbonát s kovovou vrstvou ne nejlepší ano nejlepší od 0,1 µm
PTFE částečně ne ano částečně různé
Nitrocelúlóza ne ne ano ne (hoří) různé
Skleněná vlákna ne ne ano s opatrností různé

Srovnání zobrazení částic na různých filtrech

Anodisc (membrána z oxidu hlinitého)

De facto standard pro IR transmisi. Nad přibližně 1250 cm-1 je velmi dobře propustný a pokrývá hlavní oblast otisku prstu polymerů, pod touto hranicí už záření nepropouští. Standardní velikost pórů 0,2 µm spolehlivě zachytí všechny částice, které IR mikroskopie dokáže charakterizovat. Je cenově dostupný, ale křehký. Pro Ramanovu spektroskopii se nehodí kvůli silné fluorescenci a drsnému povrchu.

Whatman 6809-5002 Filter Circles, 47mm Dia, Anopore Inorganic Anodisc

Křemíkové membránové filtry

Propouštějí celou střední infračervenou oblast (cca 4000–600 cm-1), tedy i pod hranicí filtrů Anodisc. To se hodí, když potřebujete identifikovat i anorganické složky, například sklo. Jsou plně kompatibilní s Ramanovou spektroskopií a nefluoreskují. Křemík ale část IR záření absorbuje, takže měření trvá déle. Využijete je hlavně při kombinaci IR a Ramanu nebo při analýze anorganických částic.

Křemíkový membránový filtr

Polykarbonát s kovovou vrstvou (např. zlatou)

Je určen pro IR transflexi a Ramanovu spektroskopii, pro IR transmisi se nehodí. Pro Raman nabízí inertní, nefluoreskující povrch a velmi čistá spektra. Póry jsou dostupné od 0,1 µm. Dvojitý průchod záření při transflexi zesiluje signál malých a tenkých částic, u větších částic ale může docházet k saturaci. Spektra jsou obecně o něco horší než při čisté transmisi.

Polykarbonátový filtr se zlatou vrstvou

PTFE membrány

Nad přibližně 1300 cm-1 propouštějí IR záření dostatečně, ale v oblasti 1100–1300 cm-1 mají silné absorpční pásmo, které se překrývá s oblastí otisku prstu. Jsou levné a snadno dostupné. Hlavní nevýhodou je slabá adheze částic na hydrofobním povrchu, takže se částice mohou při manipulaci nebo skladování ztrácet.

PTFE membránové filtry

Nitrocelúlózové membrány

Silně absorbují v IR oblasti, takže transmise ani transflexe nejsou možné a zůstává jen ATR. Pro Raman se nehodí, protože je laser může tepelně poškodit nebo zapálit. Nelze je použít pro automatizované zobrazování celého filtru.

Filtry ze skleněných vláken

Rovněž silně absorbují v IR, z IR technik tedy přichází v úvahu jen ATR. Pro Raman je lze s opatrností použít, skleněná vlákna ale přidávají vlastní Ramanův signál, se kterým je nutné počítat. Pro automatizované zobrazování celého filtru nejsou vhodné.

Nitrocelúlózový filtr a filtr ze skleněných vláken


Pokračujte v průvodci

Další kapitola: Mikrospektroskopie vs. chemické zobrazování »

Předchozí kapitola: « Analytický postup krok za krokem

Zpět na obsah průvodce Spektroskopická analýza mikroplastů