FTIR vs. Spektrofotometrie: Dva způsoby, jak vidět neviditelné

FTIR spektrometrie a spektrofotometrie – na první pohled znějí tyto názvy téměř stejně. Obě metody pracují se světlem, přesněji řečeno s různými druhy elektromagnetického záření. V obou případech jde o optické techniky, které zkoumají, jak vzorek pohlcuje záření.

Používají se jak v průmyslu, tak ve vědě, farmaceutickém výzkumu, potravinářství, chemii, nebo třeba při kontrole kvality. A přesto – jedná se o dvě rozdílné metody s rozdílným využitím. Zatímco spektrofotometrie funguje jako jednoduchý nástroj na měření koncentrací a zabarvení látek, FTIR spektrometrie proniká hlouběji – až na molekulární úroveň – a dokáže odhalit přesné chemické složení vzorku.

Spektrofotometrie využití

Spektrofotometrie je technika, pomocí které měříme, kolik světla daná látka pohltí. Typicky se používá ultrafialové (UV) nebo viditelné (VIS) světlo. Uplatnění nachází například v biologii a chemii při stanovení koncentrace různých látek – například bílkovin v roztoku nebo barviv v nápojích.

Představte si, že máte sklenici džusu. Spektrofotometr vám pomůže zjistit, jak silně je zabarvený, a z toho lze odhadnout množství určité složky, která barvu způsobuje.

Ačkoliv i naše přístroje zvládají spektrofotometrická měření – například spektrometr Bruker VERTEX rozšířený o UV-VIS modul – jde vzhledem ke komplexnosti systému spíše o doplněk v rámci rozsáhlé konfigurace. Tento typ analýzy se využívá především tehdy, pokud je potřeba komplexně charakterizovat vzorek v různých spektrálních oblastech. Spektrofotometrie tedy není hlavní aplikací těchto přístrojů, ale může výrazně rozšířit jejich možnosti tam, kde je to skutečně potřeba.

FTIR spektrometrie

FTIR znamená Fourierova transformovaná infračervená spektrometrie. Jde o sofistikovanější metodu, která využívá infračervené záření – to, které lidské oko nevidí, ale vnímáme ho jako teplo.

FTIR dokáže přesně identifikovat chemické sloučeniny na základě toho, jak vibrují jejich molekuly, když jsou vystaveny infračervenému světlu. Tyto vibrace ovlivňují, jaké části infračerveného záření vzorek pohltí.

Výsledkem je tzv. interferogram, který se následně pomocí matematické metody zvané Fourierova transformace převede na infračervené spektrum – jakýsi „otisk prstu“ dané látky.

Spektra jednotlivých látek jsou specifická a jedinečná, a právě proto se porovnávají s rozsáhlými databázemi známých sloučenin. Díky tomu je možné určit, o jakou látku se jedná – a to i bez nutnosti chemické přípravy vzorku.

FTIR spektrometry tvoří významnou část našeho portfolia – od kompaktních rutinních přístrojů, jako jsou ALPHA II a INVENIO S, až po high-end vědecká zařízení, například INVENIO R, INVENIO X, nebo špičkové vakuové spektrometry řady VERTEX, určené pro nejnáročnější výzkumné aplikace.